pátek 16. září 2016

Severský thriller? Sníh, led a zklamání.

Takhle při konci léta jsem se rozhodla, že je správný čas přečíst si v posledních teplých dnech nějaký napínavý severský thriller. Poslední dobou jsem častěji slýchala o autorovi jménem Peter Høeg a jelikož o něm kolují veskrze pozitivní zprávy, rozhodla jsem se vyzkoušet jeho knihu Cit slečny Smilly pro sníh. Ta mě zaujala především svým názvem, v němž vidím cosi záhadného, a tak jsem se do knihy pustila s očekáváním napínavého příběhu šmrncnutého něčím mírně podivným a neobvyklým. S očekáváním něčeho, u čeho mě bude mrazit v zádech.



Kniha v originále vyšla už začátkem 90. let a měla opravdu obrovský úspěch, prodávala se ve velkém množství různě po světě a Høeg byl jedním z nejčtenějších neanglicky píšících autorů. To o něčem vypovídá. Musím ale bohužel říct, že mě osobně kniha zanechala zklamanou.

Příběh začíná smrtí malého chlapce Izaiáše, kterého matka spíše zanedbávala než aby mu poskytla láskyplný domov. V existenciálně těžších chvílích tedy Izaiáš navštěvoval sousedku Smillu, která nám celý příběh vypráví. Zpětně se dovídáme, že Smilla chlapci dávala jídlo, hrála si s ním a předčítala mu z Eukleidových Základů. Za ta léta, během nichž se s Izaiášem přátelila, se Smilla začala za chlapce cítit zodpovědná. Proto když teď umřel a kolem jeho smrti se vyjevují jisté podivnosti, vyšetřování, které vede policie, ji neuspokojí a tak začne pátrat na vlastní pěst. Izaiášova smrt je ale pro Smillu pouze odrazem, od které se dopátrá k daleko závažnějším skutečnostem.

Smilla má neuvěřitelně zvláštní povahu. Už léta žije sama víceméně bez práce a bez peněz v Dánsku, stýská se jí po jejím domově v rodném Grónsku, vzpomíná na dětství a na matku, která ji v mrazivých podmínkách naučila přežívat. Stejně jako její matka ani Smilla není zrovna typ mírné a něžné ženy s vybraným chováním, je zvyklá na drsný život a nepotrpí si na city a společnost lidí - žije uzavřeně svůj život v malém bytečku na okraji společnosti. Jak děj postupuje, neohroženě se vrhá do akcí, které jsou pro ni předem jasně nebezpečné, nevadí ji riskovat, je hrozně odvážná a... já jsem si jí tedy vůbec neoblíbila.

Děj začal vcelku slibně, asi prvních sto stran se mi zdálo, že to je vážně nepředvídatelné, vyleze z toho něco brilantního, a že budu na konci překvapená. Během čtení jsem se mírně zamotávala v textu, protože většina informací je čtenáři podaná pouze implicitně. Často mi nebylo jasné, kdo s kým zrovna mluví, kde se postavy právě nachází, jestli jde o současnost nebo o vzpomínky, prostě mi autorův styl moc nesedl. To všechno bych knize ještě odpustila, jenže děj se pak začal ubírat vážně podivným směrem a kam se ubral nakonec, tak to mě zklamalo opravdu na plné čáře. Takhle si tedy thriller nepředstavuji.

Co se mi na knize moc líbilo, byly Smilliny vědomosti o sněhu a ledu. Jak uměla rozeznat jednotlivé druhy ledu plovoucího na vodní hladině, jak pro ně používala speciální názvy v její řeči, co vše dokázala vyčíst ze stop ve sněhu. Celé to mrazivé prostředí bylo fajn. Také jsem se při čtení dozvěděla mnoho o historii vztahu mezi Dánskem a Grónskem, co se v těchto místech dělo v polovině minulého století a jak jsou původní obyvatele Grónska v Dánsku přijímáni.

Kdyby měla kniha 200 stran, asi bych si ani tak moc nestěžovala. Ale pokud něčemu věnuji tolik času a neustále očekávám nějaký zajímavý zvrat, který by mě donutil říct si, že to je vážně super příběh - a ono během 400 stran nic takového nepřijde a ani konec to nezachrání... Možná se příběh bude více líbit příslušníkům opačného pohlaví nebo příznivcům lehkého sci-fi (protože tak mi ten konec připadal). Možná měla kniha takový úspěch, protože ještě neexistoval proud severských detektivek a thrillerů, který je dnes tolik populární. Zkrátka věřím, že někoho kniha může bavit, že je to spíše otázka vkusu. Pro mě to tedy rozhodně dobrá volba nebyla. 

Peter Høeg - Cit slečny Smilly pro sníh

2 komentáře:

  1. Dobrá recenze. Pokaždé to prostě nevyjde tak, jak si člověk představoval. Líbí se mi, že jsi knihu jen neshodila, ale napsala důvody, proč ti nesedla a taky napsala, co se ti líbí. To nebývá tak časté.

    OdpovědětVymazat