neděle 27. listopadu 2016

Prosincové čtení

Protože je dnes první adventní neděle, rozhodla jsem se napsat článek o knížkách, které v předvánočním čase ráda čtu. Nejedná se o žádné velké objevy, všechno jsou to knihy, které dobře znáte, nebo jste už o nich aspoň něco slyšeli. Spíš jsem si psaním chtěla trochu navodit tu správnou atmosféru a začít se víc na vybrané knihy těšit
Stejně jako existují typicky vánoční filmy, na které všichni každoročně koukáme, tak jsou také knihy, ke kterým se vždycky v prosinci ráda vracím. Jindy si zase přečtu nějakou vánoční novinku ze současnosti - buď v ní objevím něco, co mě přiměje vzít ji do rukou i další rok, nebo mě naopak nepřesvědčí a zůstane u jednoho přečtení.


Vánoční koleda Charlese Dickense, to je právě jedna z těch knih, které k Vánocům patří a vždycky budou. Vznikla zhruba před 170 lety a věřím, že její kouzlo nezmizí ani v dalších desetiletích. Tato anglická klasika skrývá příběh o lakotném obchodníkovi, kterého nezajímá nic jiného než peníze. Jednou ho ale o svátcích  navštíví duchové Vánoc.. V češtině vychází každých pár let v novém, většinou uvnitř velmi hezky ilustrovaném vydání. :)

Jeden ze současných vánočních příběhů pro teenagery sepsala dvojice amerických autorů Rachel Cohn a David Levithan. Svou knihu koncipovali jako střídavé vyprávění dívky Lily (její části píše Rachel) a Dashe (jeho zase David) - Lily zanechá před Vánocemi ve svém oblíbeném knihkupectví zápisník plný úkolů a čeká, kdo ho objeví. Z toho také vyplývá název knihy: Dash a Lily - kniha přání (v angličtině tedy přesněji Book of Dares). Knihu jsem četla loni a hodně mě zklamala. Prostředí knihkupectví a začátek příběhu je sice fajn, ale dál pokračuje nepromyšleně, nepřekvapivě, nudně a stereotypně. Navíc veškerou vánoční atmosféru podle mě příběh spíš zabíjí, než navozuje. Zkrátka tenhle román se u mě do seznamu každoročního vánočního čtení rozhodně nezařadil.

Dalším podobným kouskem, který u nás vyšel loni, je kniha Sněží, sněží... Obsahuje tři romance od autorů John Green, Maureen Johnson a Lauren Myracle a já ji budu číst letos poprvé. Doufám a věřím, že bude aspoň o něco málo lepší než kniha výše jmenovaná, a moc se na ni těším. Už její třpytivá obálka krásně navozuje zimní atmosféru. :)


Kromě knih vyloženě vánočních ráda v prosinci čtu taky pohádky (překvapivě) a vybrané kousky z klasické literatury. Pohádka bude letos zastoupena minimálně Alenkou v kraji divů a za zrcadlem, kterou už mám rozečtenou od začátku podzimu. Vždycky když mám večer náladu, otevřu ji a přečtu si třeba aspoň jednu kapitolu. Zrovna včera příběh oslavil 151 let své existence!

Oblíbené klasiky pro adventní období jsou v mém případě následující: Jana Eyerová, Pýcha a předsudek, Na větrné hůrce a letos uvažuji nad čtením Malých žen L. M. Alcott. Zkrátka knihy ženských autorek z 19. století, pojednávající o osudech rodin a zejména o každodenním životě jejích ženských členů. 

A na závěr skvěle podivná kniha od současného finského autora Pasi Ilmari Jääskeläinena - Literární spolek Laury Sněžné. Rozhodně to není román, který by se líbil každému, ale pro mě je jeden z nejoblíbenějších. Letos si ho chci v prosinci určitě přečíst znova. Úžasná atmosféra, magický realismus, vtipná jména postav i míst, knihy a literatura. Překvapivě drsná zejména druhá polovina příběhu, mnoho nevysvětleného. Prostě dokonalá směs všeho, navíc plná mrazivé zimy a sněhu.

Doufám, že mně i vám všem výběr adventního čtení letos pomůže víc se na Vánoce těšit, než se děsit přeplněných obchodních center a rmoutit se nad přehnaným materialismem. :)

2 komentáře:

  1. Knížku Sněží, sněží jsem četla minulou zimu a byla jsem z ní nadšená. Doufám tedy, že se i tobě bude líbit. Děkuji za tip na Vánoční koledu od Charlese Dickense, určitě si ji přečtu :)
    Šárka

    OdpovědětVymazat