neděle 6. listopadu 2016

Thrillery a detektivky

Nějak mám v poslední době hodně chuť číst mírně děsivé příběhy. Když já říkám mírně děsivé, tak opravdu nemyslím horory a různé extrémy, jako jsou třeba knihy Jacka Ketchuma, to rozhodně není nic pro mě. Nevyhledávám přespříliš (psychického ani fyzického) násilí a v žánru hororu nenacházím obsahově ani formálně nic přínosného. Někdy mám zkrátka jen náladu na nějaký ten dobře promyšlený thriller nebo krimi, pokud dokáže dobře zachytit psychický rozvrat osobnosti, psychopatické sklony, věnuje se tématům jako pomsta něčeho v dávné minulosti, stalkingu a podobně. A kdy je pro takové čtení lepší atmosféra, než na podzim či v zimě, když je brzo a dlouho tma, přes den neustále zataženo a pochmurno? Dnes tedy o dvou knihách v podobném duchu. :)


Sabine Durrantová - Pod kůží

Další britská kniha přirovnávaná ke Zmizelé (kdy už se začne používat nějaké jiná nálepka?) a opět se mi velmi líbila. Na začátku románu je nalezena mrtvola mladé ženy v parku - objeví ji zcela náhodou známá úspěšná televizní moderátorka, která si šla ráno zaběhat. Vzápětí je ale sama z vraždy policií obviněna. 
Popravdě jsem si závěr tak trochu vyzradila tím, že jsem si na databázi přečetla komentář, který zdánlivě neříká nic, ale při čtení vám zkrátka dojde, jak byl myšlen. Takže za žádnou cenu nečtěte u takových knih jakékoliv komentáře. Nicméně i přesto se mi konec vážně dostal pod kůži. Výborně promyšlené, všeho akorát. Občas mi jen přišel trošku zmatený autorčin styl, špatně zvolený slovosled věty atd., což bude možná spíš vina překladu, ale rozhodně to není nic, co by vás od čtení mělo odradit. Jde o dobře a nezvykle vyprávěný příběh, překvapivý, nijak zvláště zbytečně násilný. Děsivá kniha především v tom, do čeho je možné se nechtěně zaplést, a také čeho všeho by mohl být člověk schopný. 


Peter May - Skála

Středobodem tohoto příběhu je skotský ostrov Lewis a jeho krásná, ale velmi drsná příroda. Po mnoha letech se na Lewis vrací policejní detektiv Fin, který se zde narodil a prožil mládí, ale později odtud z nejasného důvodu utekl. Vrací se, aby pomohl při vyšetřování vraždy muže, jehož v mládí znal. Byl totiž zavražděn stejným způsobem, jako jiná oběť v Edinburghu, jejíž vraždu Fin vyšetřoval dříve. Fin se na ostrově setkává se starými přáteli (a nepřáteli), známými, láskami, a snaží se pochopit, co se stalo. Přitom střídavě vypráví příběh o své minulosti na ostrově, který odkrývá mnoho důležitého pro současnost, a nakonec se vlastně tyto dvě roviny protnou. 
Takže nečekejte klasickou detektivku se spoustou vyšetřování a vyslýchání svědků, nic takového v knize není. Jde především o odhalování pravd minulosti a způsobených křivd, které v kdekom nadobro zanechaly hluboké šrámy, které se staly příčinami zla. Skvělý jazyk a styl je zřejmě u Petra Maye zárukou, soudě podle recenzí na jeho ostatní knihy. Rozuzlení i v tomhle případě nečekané a děsivé.

Obě knihy určitě stojí za přečtení, doporučuju! :)

2 komentáře:

  1. Tak Pod kůží vypadá opravdu dobře. Nemám ráda nálepky "Zmizelá", protože ta se mi absolutně nelíbila, a přišlo mi, že existuje spousta lepších knih. Třeba Pod kůží vypadá, že by taky mohla být lepší, než byla Zmizelá :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, nálepky jsou vždycky hloupé, někdy to sice reklamu udělá, ale někdy zase naopak můžou knize uškodit..

      Vymazat