sobota 24. června 2017

Pelíšky a spol.

Kultovní film Pelíšky zná zkrátka každý Čech. Mnozí na něj koukají každoročně o Vánocích v televizi nebo si občas připomínají nejznámější hlášky. Je to nepochybně film, který k nám zkrátka tak nějak patří a který by si nikdo neměl nechat ujít - je poučný, hezky zobrazuje některé okamžiky naší historie na konkrétních osudech obyčejných lidí, je smutný i zábavný zároveň. Vznikl v roce 1999 na motivy povídkové knihy Petra Šabacha Hovno hoří, podle níž Petr Jarchovský vytvořil scénář k filmu, který následně režíroval Jan Hřebejk. Od té doby už uplynulo bezmála dvacet let a letos byl v kinech uveden první díl z trilogie Zahradnictví: Rodinný přítel. Film jsem zatím neměla příležitost vidět, ale narazila jsem na knihu - literární zpracování této filmové trilogie od Petra Jarchovského. Jak tedy Zahradnictví s Pelíšky souvisí?


"Je to nejosobnější věc, jakou jsem kdy napsal." To jsou slova Jarchovského na obálce knihy. V tomto případě se totiž autor neinspiroval příběhy svého přítele Petra Šabacha ani nikoho jiného, ale vycházel ze vzpomínek svých blízkých. Tak vznikly tři příběhy, tři výpovědi o skutečných osobách, které dohromady tvoří jakousi rodinnou ságu a které pokrývají těžké roky naší minulosti 1939 až 1959. Jarchovský se zde tedy vrací k událostem před dějem Pelíšků a zároveň v některých postavách Zahradnictví velmi snadno rozeznáme výrazné protagonisty z Pelíšků. Už vám asi došlo, že Zahradnictví tedy tvoří pomyslný prequel k Pelíškům.

Zahradnictví sestává ze tří částí. Ty nesou názvy Rodinný přítel, Dezertér, Nápadník. Musím říct, že nejvíce mě bavil rozhodně díl první - Rodinný přítel. Oceňuji na něm zejména originalitu zápletky a zaměření na ženské hrdinky. Jedná se vlastně o zobrazení válečných let nikoli z pohledu vojáků, politiků, důležitých hodnostářů, vězňů nebo jinak trpících, jako tomu bývá nejčastěji. Jde o zobrazení této doby z pohledu tří sester, které byly před válkou zvyklé na jistou úroveň, které ale, protože se mužská část jejich rodiny zapojila do odboje, o tuto mužskou část přišla. A tak se o sebe a své děti musí nějak postarat samy a přitom doufat, že brzo válka skončí a že se otcové jejich dětí (které se narodily až po odchodu otců do vězení) jednoho dne vrátí ve zdraví domů.

Autorovi se velmi pěkně podařila zobrazit atmosféra doby, problémy, jimž dámy musely čelit, i soudržnost, která mezi nimi vznikla. Další dva díly ale bohužel na Rodinného přítele nedosahují. Stále se myslím velmi hezky podařilo vystihnout dobu: zobrazit tři šťastné poválečné roky, kdy se podnikatelům podařilo obnovit své živnosti a vyšplhat se na předválečnou úroveň, i následný poúnorový úpadek, opětovné zabavování majetku, podniků a věznění nepřátel režimu. Také jsou tyto dva díly možná odlehčenější a vtipnější, stále pojednávají zajímavých postavách. Ale celkově mi přišlo, že jsou to převážně vlastně jen přebrané hlášky a situace z Pelíšků, k nimž už není přidáno mnoho nového, poutavého či originálního.

Co nesmím zapomenout pochválit je grafické zpracování knihy, kterou vydala Paseka. Obsahuje jak fotografie z natáčení, tak také fotografie skutečných osob z rodiny Petra Jarchovského, jejichž životními příběhy se při psaní inspiroval. Vědomí předlohy reálných osudů (jak už to tak prostě bývá, co si budeme povídat) samozřejmě přidává knize na zajímavosti a závažnosti. Jednotlivé díly jsou dost krátké, nepokrývají ani sto stran. Text je členěn na krátké úseky podle filmových scén a vyprávění odpovídá zachycení "okem kamery". Každý příběh tedy přečtete na jedno posezení. Docela se na filmová zpracování těším, především na Rodinného přítele. Jsem zvědavá na zhmotnění postav třeba Aňou Geislerovou, Klárou Melíškovou a konečně i Ondou Sokolem. 

Zahradnictví je tedy v mých očích významné především jako další svědectví a zobrazení doby, která diváky a čtenáře snad ještě dlouho neomrzí a nepřestane zajímat. V tomto konkrétním případě se mi zdá, že jestliže se filmy hezky povedou, knižní verze zřejmě nic moc navíc nepřinese, jelikož přece jen nejde o nějaké úchvatné literární zpracování, jde tu především o příběh. Svět by se zřejmě bez knihy úplně klidně obešel. Nicméně pokud dává někdo za každou cenu přednost knize před filmem, i z literárního zpracování si udělá dobrý obrázek. Takže pokud máte rádi Pelíšky díky humoru, postavám a době zasazení, příběhy ze Zahradnictví jsou jim v mnohém blízké, i když slávy Pelíšků podle mého názoru už určitě nedosáhnou.  

2 komentáře:

  1. Zahradnictví na mě doma čeká. Grafické zpracování je opravdu úžasné. A Pelíšky miluju, o tom žádná ☻ Moc pěkná recenze.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak jsem zvědavá, co ty pak na to. 😉 Děkuju, měj se hezky. 😊

      Vymazat