sobota 28. ledna 2017

Itálie

Elena Ferrante - jedna z největších záhad a literárních mystifikací současné evropské literatury?
Elena Ferrante - autorka (nebo autor) několika v posledních desetiletích vydaných a oceňovaných děl, která zásadně nedává rozhovory, nepřebírá ceny nebo jinak nevystupuje na veřejnosti. Ať už se ale pod pseudonymem skrývá kdokoli, rozhodně pro literární scénu stvořil něco velkého a okouzlujícího. Svědčí o tom nadšené kritiky, překlady a počet prodaných výtisků nejen v Evropě a Americe, ale například také v Číně nebo Indii, a v neposlední řadě zařazení mezi nejlepší italské autory současnosti.
Takže k jádru sdělení: V nakladetelství Prostor u nás konečně vychází tetralogie Geniální přítelkyně osoby vydávající pod jménem Elena Ferrante.


Zatím vyšel koncem minulého roku první díl, který se jmenuje stejně jako celá série - Geniální přítelkyně. A přesně jak název napovídá, popisuje počátek přátelství dvou holčiček, mezi nimiž se vytváří velice zvláštní vztah. Vypravěčkou celé série je Elena, na začátku ještě opravdu malé děvče, které se svou nejbližší rodinou vyrůstá v 50. letech 20. století v periferní chudé čtvrti v Neapoli. Ve svém vyprávění zaznamenává neuvěřitelnou atmosféru toho místa, všímá si dětskýma očima vzájemných vztahů v rodinách, mezi sousedy i cizími lidmi, s nimiž přichází do styku, vykresluje způsob života, politické názory, práci, zvyklosti, hrubost a násilí, které tam panuje. Vlivem prostředí Elena příliš brzy dospívá a přemýšlí nad věcmi, které by ještě vůbec řešit neměla. V té stejné ulici ale žije také stejně stará Lila, dívka, která Elenu naprosto okouzlí a ve všem si ji podmaní. Dívky spolu chodí do školy, postupně se začnou seznamovat a vytvoří se mezi nimi ono zvláštní pouto.

Elena a Lila jsou tolik rozdílné. Lila je výrazná osobnost, na oko se tváří, že jí na ničem nezáleží, vlastně je už od mala jaksi zahořklá. ale přesto je v ní toho tolik. Vždycky si dokáže každého získat na svou stranu, je emotivní, drzá a impulzivní, ale nadprůměrně inteligentní. Elena je naopak spíše nevýrazná, často se raději drží zpátky, přesto bojuje se svou stydlivostí a je docela oblíbená, chytrá a neproblémová. A tak se začne boj mezi dívkami, na jedné straně nejlepšími přítelkyněmi, které by pro sebe udělaly všechno, které se ale přitom neustále snaží předběhnout jedna druhou naprosto ve všem - ve škole, v kráse, ve vztazích.

Autorčin styl je velmi klasický, nejde o žádné experimenty, je to docela hutné vyprávění událostí tak, jako by se opravdu staly. Některé jsou velmi šokující a pobuřující, některé nepodstatné, pomalé, každodenní, všechny ale vytváří dokonalý obraz chudé italské čtvrti se vším, co byste v ní čekali a co byste si v ní přáli najít. Při čtení se vám v hlavě budují polorozpadlé domy, neudržované, sluncem vyhřáté ulice, postavy s italským temperamentem a vyprávěné události, jako byste právě sledovali starý italský film (také se podle tetralogie chystá seriál).

Je to kniha, která hrozně autenticky popisuje pro nás zcela jiný způsob života - snový a krutý zároveň. První díl končí vlastně uprostřed dění, právě když je dívkám asi šestnáct let, takže už netrpělivě čekám na pokračování (Příběh nového jména), abych se znova mohla vrátit do toho chudého a drsného, ale kouzelného světa plného slunce. Jedná se o opravdu kvalitní literaturu, o které se, myslím, bude mluvit ještě dlouho. Už teď řadím k nejlepšímu čtení za rok 2017. :-)

Elena Ferrante - Geniální přítelkyně

středa 25. ledna 2017

Dospělost je mýtus

"Připadáš si výjimečný? Máš ostré lokty a neohroženě buduješ svou kariéru? Je pro tebe dospělost vzrušující výzvou, na niž se cítíš plně připraven? Uff. Tak to si dej odchod."

Tak tato slova stojí na zadní straně téhle vážně hodně, hodně vtipné a výstižné sbírky komiksů. Pokud nejste zrovna extrovert, který se celý den nadšeně potkává a komunikuje s lidmi a pouští se s chutí do nových výzev, pokud spíš máte ze světa mimo domov respekt, jste pohodlnější až lenivější a "celý den sníte o tom, jak konečně přijdete domů a převléknete se do pyžama", jsou pro vás tyhle krátké komiksové vtípky a ilustrace každodenních trapných situací v knížce Dospělost je mýtus naprosto ideální. Uvidíte se v nich, budete si myslet, že to někdo napsal podle vašeho života, vašeho běžného dne, no vážně.


Autorkou ilustrací je Sarah Andersenová, mladá kreslířka z Brooklynu. Musím říct, že vtip, (sebe)ironie a sarkasms ji tedy rozhodně nechybí. Když na mě někdy přijde špatná nálada, prostě otevřu Dospělost je mýtus a vykreslené situace a úžasné výrazy hlavní postavičky, která tak nějak neví, co se sebou, mě prostě vždycky dostanou. Nejlepší jsou ty její vykulené oči, rozšířené zorničky a panika, která se v nich zrcadlí. Jo a její parťák je navíc opravdu rozkošný plyšový králíček. Pokud se vám knížečka ještě nedostala do rukou, posuďte z fotek sami. Jsou to jednoduché, obyčejné kresby, rozhodně nejde o žádné duchaplné umění - ale v tom to právě je.

Pokud sháníš milý dáreček pro podobně (divně) založenou kamarádku, vlastně i kamaráda (odzkoušeno), Dospělost je mýtus určitě udělá radost. Jsou v ní kromě všeobecných záležitostí kolem sociálního fungování zobrazeny také nejrůznější situace ve vztazích, na sociálních sítích, parodována móda dnešní doby a v neposlední řadě zobrazena láska ke knihám a umění vůbec. Téměř u každé strany jsem se opravdu pobavila a neustále si říkala: jo, vždyť přesně tak to je. Tak si ji projděte, když budete mít příležitost, určitě vám zlepší den. :-)


"Nechce se mi vstávat. Když vstanu, budu se muset vidět s LIDMI. A DĚLAT VĚCI. Neeee..."


Vlevo - "Móda hnusných bot. Crocs. Ugg. Divné boty s prsty. PROSÍM! Někdo to musí zastavit!"


Vlevo - "Měla bych dělat: Psát domácí úkoly včas! Rozšiřovat si obzory! Dělám: --- 
Měla bych dělat: Chodit na akce! Seznmovat se! Dělám: ---
Měla bych dělat: Plánovat kariéru! Připravovat se na budoucnost! Dělám: ---"

Sarah Andersenová - Dospělost je mýtus
Vydalo nakladatelství CooBoo

neděle 1. ledna 2017

Nejlepší 2

Druhá polovina roku 2016 byla plná skvělého čtení. Po dlouhé době ubylo knih, které jsem dřív musela číst ve velkém množství ke zkouškám nebo kvůli bakalářské práci. Měla jsem tedy ve výběru mnohem volnější ruku a nemusela se čtením tolik spěchat, což jsem si vážně užívala. Dala jsem si proto také menší odpočinek od české literatury a četla hodně současné světové beletrie. Tady je ve zkratce výběr několika knih, které mi za ten půlrok utkvěly v paměti nejvíce. :)


Ve službách zla

Že umí Rowlingová skvěle psát, to samozřejmě není žádná novinka. Její detektivní sérii vydávanou pod pseudonymem Robert Galbraith mám moc ráda, nový díl jsem napjatě očekávala a zase mě mile překvapil. V novém románu přibylo násilí a surovosti, přibylo údajů z osobního života vyšetřovatelů, přibylo napětí. No těším se na další díl!

Podle skutečného příběhu

Po knihách od Odeonu jsem v poslední době šáhla víckrát a vždycky jsem byla spokojená. Nicméně kniha Podle skutečného příběhu francouzské spisovatelky Delphine de Vigan mě zasáhla s přehledem nejvíce. Je to román napínavý, chytrý a čtivý. Popisuje zvláštní vztah dvou žen, který je od samého začátku citelně nepřirozený a nevyvážený, a který směřuje do stále temnějších podob. Věnuje se problematice příběhů a jejich lákavosti, autorka v něm promýšlí inspiraci skutečnými událostmi. Z Delphine de Vigan se díky románu stala jedna z mých nejoblíbenějších spisovatelek. 

Vše, co jsme si nikdy neřekli

Další kousek z Odeonu, V jedné rovině knihu čteme jako příběh o zmizení mladé dívky, dozvídáme se mnohé o jejím dosavadním životě a o hlubokých příčinách tohoto nešťastného případu. Tím se ale dílo zdaleka nevyčerpává, pojedná o životech rodičů a sourozenců ztracené dívky, o diskriminaci, předsudcích, o (ne)možnosti uskutečňování vlastních snů. Román na docela malém prostoru úctyhodně zobrazuje mnoho existenciálních i sociálních problémů a myslím, že si v něm kdekdo najde něco, co ho osobně baví. 

Pěna dní

Rozhodně nejlepší přečtená klasika za poslední půlrok. Je to vtipné, zábavné a nápadité, hrozně divné a zvláštní. Příběh pojednává o touze po vztahu, o lásce, o nemoci a ztrátách, ale především o fungování společnosti a mnohém dalším. Boris Vian byl rozhodně velký spisovatel se smyslem pro absurdity a schopností satiricky a vtipně zobrazit naše fungování.
   

Agnes

Mrazivý příběh z Islandu o odsouzení ženy za údajně spáchanou vraždu. Agnes je do doby, než bude možné vykonat trest a popravit ji, vězněna na odlehlé farmě okresního četníka. Tam postupně vypráví příběh celého svého života a dává tak ostatním příležitost udělat si vlastní názor na činy, které opravdu spáchala. Celé vyprávění je zajímavě napsané, odehrává se v 19. století a je inspirováno poslední popravou provedenou na Islandu. Příběh, který zůstane v paměti opravdu dlouho.

Dcera sněhu

Poslední vybraná kniha se také odehrává v mrazivém prostředí, tentokrát na Aljašce. Míchá pohádkové a nadreálné motivy s popisy obyčejného života. Vypráví krásný příběh o manželském páru, který touží po dítěti. Nejlepší ale na knize je, jak mile a citlivě je psaná, s podobným stylem jsem se opravdu dlouho nesetkala. :)

A teď už se nemůžu dočkat, jaké skvělé knížky nám přinese rok 2017 a jaký úspěch budou mít ty, které mi budou dělat společnost v příštích měsících.. Doufám, že na seznam přibude zase pár nezapomenutelných kousků. :)

Přeji Vám krásný vstup do nového roku, aby byl především plný všeho, co máte rádi. <3