pondělí 9. července 2018

Feminismus bez nesmyslů

Před pár týdny nakladatelství Host vydalo dvě malé brožurky, které se následně prohnaly instagramem. Jedná se o eseje, jejichž autorkou je Chimamanda Ngozi Adichie - žena, kterou můžete znát jako autorku obsáhlého románu Amerikána, který u nás (a samozřejmě i jinde ve světě) zaznamenal velký úspěch a popularitu zhruba před rokem. Ale jak se vydařily autorčiny eseje?



Chimamanda Ngozi Adichie
Chimamanda Ngozi Adichie se narodila v Nigérii v roce 1977. V Africe začala studovat medicínu, později se ale kvůli studiu přestěhovala do USA a dosud střídá Nigérii a New Haven jako místa svého pobytu. Dokončila studia  politologie, komunikačních věd a tvůrčího psaní. Autorka už toho má za sebou literárně mnohem víc, než co je nám dostupné v češtině, a za svá díla získala různá ocenění. Kromě románů píše i povídky a divadelní hry. U Hosta jí loni vyšel román Amerikána, už v roce 2008 ale nakladatelství BB art vydalo její román Půl žlutého slunce. Ve některých úspěšných dílech se věnuje 60. letům minulého století, během nichž se v Nigérii odehrávala občanská válka a krize, které zasáhly i její rodinu. Kromě psaní veřejně vystupuje a přednáší na univerzitách a konferencích.

Feminismus je pro každého
Amerikána se mimo jiné zabývala rasovými otázkami, právě vyšlé eseje jsou zase věnovány feminismu. Útlejší a universálněji pojatá esej Femisnismus je pro každého představuje přepracovanou verzi přednášky, s níž autorka vystoupila na konferenci TED. Autorka se v přednášce snaží přístupným a neagresivním způsobem přiblížit pravou podstatu feminismu - bez nesmyslných nánosů. Protože jasně, že to slovo všichni známe a vesele používáme, nicméně když se nad tím zamyslíte (a především třeba ti, kteří nežijí pouze v pražské dobře postavené a vysokoškolsky vzdělané bublině) a třeba se poptáte svých známých, určitě přijdete na to, že mnozí k pravdivému základu tohoto pojmu automaticky přidají nejrůznější (často negativní nebo do absurdních důsledků dovedené) konotace, které s feminismem nemají moc společného. Nepředstavujte si tedy útočný text proti mužům nebo čemukoli jinému, ale empatické a inteligentní pojednání obhajující rovnoprávnost všech lidí. Zajímavé mi přišly především drobné historky a zážitky z nigerijské společnosti, které autorka vkládá do textu a které nám mohou trošku přiblížit tamější fungování.

Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních
Sympatičtější mi ale asi přece jen byl druhý text Milá Ijeawele aneb Feministický manifest v patnácti doporučeních. Zde se jedná o "dopis", jenž autorka adresuje své přítelkyni, která požádala o teoretickou pomoc s výchovou dívky v duchu feminismu. Adichie tedy sepsala patnáct bodů, které ji přišly důležité dodržovat při výchově, aby z mladého člověka vyrostla zdravá a silná osobnost - nezávisle na pohlaví. Mnohem důležitější přece je rozvinout v člověku vlohy pro různé schopnosti a dovednosti, než se zaměřovat na to, co by měl správně umět, dělat a mít rád chlapec a co dívka. Rady se týkají jak toho, jak by při výchově měli vystupovat oba rodičové, tak důležitých tipů na to, co dítěti vštěpovat. Adichie se nezapomíná zmínit o důležitosti čtení knih a kritického myšlení i přijímání nejrůznějších termínů a předsudků. Zároveň se výrazně snaží zabránit tomu, aby byl dívce předán zřejmě klasický nigerijský pohled na manželství a roli ženy v něm - aby z ní vyrostla svobodná bytost, která umí fungovat a rozhodovat se pouze tak, jak ona sama bude chtít.

Opravdu pro každého
Eseje mi nepředaly nic výrazně nového nebo šokujícího. Dokážu si ale velmi dobře představit, jak by mohly působit v jinak smýšlejících vrstvách a končinách - a to nejen ve zcela odlišně vystavěných společnostech někde na Blízkém východě, ale (bohužel) klidně i u nás, ve střední Evropě. Proto jistě stojí za čtení a šíření. Na zajímavosti získávají, pokud si silněji uvědomíme kontext autorčina života a rozmanitost jejích zkušeností, které do esejí vložila. Občas si připomenout, že máme všichni stejné právo na život a na rozhodování o něm, neuškodí nikomu na světě. Stejně tak je důležité si uvědomit, že zásady, které nám už třeba přijdou automatické, zdaleka nejsou přirozené a všudypřítomné.

Za eseje děkuji nakladatelství Host, obě najdete v tomto odkazu. Taková dílka by neměla chybět v žádné knihovně. :-)


Žádné komentáře:

Okomentovat