pátek 10. srpna 2018

Neznámá na mostě

Že už máte dost všech těch letních slaďáren a raději byste pro změnu sáhli po jiném druhu oddechového čtení? Tak to je pak ten pravý čas pustit se do něčeho napínavého a tajemného. Jedna zajímavá novinka v tomto duchu vyšla v červenci u Ikaru. Jmenuje se Sama v černém lese (pozor, neplést s podobně nazvaným románem Všude kolem černý les od Ruth Ware, který vyšel v roce 2016 u nakladatelství Leda) a napsala ji Cass Green.


úterý 31. července 2018

Balíček, co nechceš dostat

Možná, že už jste si na pultech knihkupectví nebo na nějaké fotce na sociálních sítích všimli té knihy, co na první pohled vypadá jako balíček se všemi poštovními náležitostmi? Uvěřili jste této imitaci v první chvíli? No, pokud ano, nebyli jste sami. Každopádně se vám tento knižní balík vyplatí prozkoumat lépe, zblízka a především uvnitř - tahle povedená obálka totiž ukrývá napínavý a děsivý příběh, od něhož se do poslední chvíle neodtrhnete!


pondělí 9. července 2018

Feminismus bez nesmyslů

Před pár týdny nakladatelství Host vydalo dvě malé brožurky, které se následně prohnaly instagramem. Jedná se o eseje, jejichž autorkou je Chimamanda Ngozi Adichie - žena, kterou můžete znát jako autorku obsáhlého románu Amerikána, který u nás (a samozřejmě i jinde ve světě) zaznamenal velký úspěch a popularitu zhruba před rokem. Ale jak se vydařily autorčiny eseje?


úterý 3. července 2018

BěSa a beznaděj

Je to zhruba necelý rok, co u nakladatelství Host vyšla kniha Malinka Dity Táborské. Všímala jsem si tehdy množství pozitivních ohlasů, které se o románu šířily internetem i literárními periodiky, a byla na něj hrozně moc zvědavá. Jenže jsem se k Malince zkrátka nějak nedostala. A tak, když jsem slyšela, že má v červnu vyjít autorčin druhý román Běsa, nadšeně jsem po něm sáhla. Sice volně souvisí s Malinkou, nicméně jsem byla ujištěná, že to není souvislost nijak důležitá, a opravdu - při čtení Běsy mi žádné informace nechyběly. Takže vězte, že si Běsu můžete přečíst i samostatně, přesto vám garantuju, že se po ní budete chtít pustit i do Malinky, stejně jako já.



pondělí 2. července 2018

Červen

Knižní červen v instagramových fotkách.


První půlka června byla zabitá učením se a čtením na státníce, kdy už jsem pak vůbec na beletrii neměla chuť. Ale hned jak byla zkouška za mnou, pustila jsem se do dvou velmi slibných Odeonek z května. A obě byly prostě skvělé. Samotář je příběh o nadprůměrně inteligentním studentovi Harvardu, který se snaží vymanit ze své role neoblíbence. Asi hned od padesáté strany je ale příběh prosycený podivností a zvráceností a ústí do poměrně šokujícího závěru. Doporučuju těm, co se nebojí zvláštností a patologických jevů. :-) Můžete si přečíst celý článek o téhle novince.


Tou druhou Odeoňáckou novinkou je další kniha jihokorejské autorky Han Kang Kde kvete tráva. Je to drsná kniha plná lidského zla, nesmyslné nenávisti, násilí a smrti. Snaží se zobrazit prožívání jedinců, kteří si prošli povstáním v 80. letech. Je to složitý a smutný text, svým způsobem krásný. Rozhodně spíš pro náročnější čtenáře. I o ní už je na blogu článek.


Při učení na státnice mi dost pomáhalo listování touhle krásnou knihou plnou fotografií lesa a přírody celkově. Vysvětluje japonské učení šinrin-joku, které vyzdvihuje prospěšnost spojení člověka s přírodou. Poradí vám, jak se chovat v přírodě, aby to mělo co největší pozitivní vliv na vaše zdraví a duševní pohodu. Více čtěte v tomto odkazu.


Dál jsem se plánovala pustit do Černooké - novince z nakladatelství Yoli od úžasné Aničky Musilové. Jenže po Samotáři a Kde kvete tráva už jsem v sobě jaksi nenašla dost odvahy a pozitivity, abych to zvládla přečíst a nebylo mi přitom moc těžko. Takže jsem Černookou zatím odložila, ale už po těch asi 40 přečtených stranách mi bylo jasné, že to bude skvělý příběh. Především je krásně napsaný, nic jiného jsem od Aničky ani nečekala. :-) A tak jsem se raději pustila do dočtení strašidelné pohádky Warren XII a Vševidoucí oko z nakladatelství Paseka, A řeknu vám, že tuhle nádheru prostě potřebujete. Není to žádný jednoduchý nebo odfláknutý příběh založený pouze na krásné grafické úpravě. I obsah je hrozně milý a zábavný. Prostě se mi to hrozně moc líbilo a doporučuju malým i velkým!


A pak přišla zásilka z Hosta a já se zamilovala do stylu psaní další české autorky. Ditě Táborské už před necelým rokem vyšla první kniha Malinka, která se mi bohužel vyhla, Běsu už jsem si ale ujít nenechala. Vypráví příběh dvojčat - Běly a Sabiny (odtud jméno knihy). Jak už se dá v této linii české literatury očekávat, nebyla to žádná procházka růžovým sadem. Příběh zahrnuje drogy, prostituci, nelegální práci Ukrajinců u nás a kdeco dalšího. Ale je to tak skvěle napsané, že vám ubíhá stránka za stránkou a jste z toho zkrátka paf! Musím si pořídit i Malinku.


No a celý měsíc jsem zakončila s těmito esejemi od Ch.N.Adichie, kterou budete znát jako autorku objemného románu Amerikána. Obě knížečky se věnují femisnismu, který se snaží ukázat ve své pravé podobě, nezatížené všemožnými nábaly nesmyslných podtextů. Vzdělaný Evropan se základním přehledem se z publikací asi o feminismu nedozví nic zásadně nového, přesto mají svou hodnotu. Autorka umí dobře a poutavě vysvětlovat, uvádí zajímavé příklady z nigérijské společnosti a vůbec, když si uvědomíte autorčin původ a celý ten kontext, hned je to o něčem jiném. Myšlenky, které autorka zachycuje, by si měl uvědomit každý a v určitých oblastech by samozřejmě taková osvěta byla potřebná více než u nás.

Doufám, že červenec bude podobně plný skvělých knih a zajímavých příběhů. Začínají prázdniny a dovolené, tak sáhněte po něčem odpočinkovějším a nechte se také vtáhnout do příběhů! :-)

úterý 26. června 2018

Lesní terapie

Ahoj, dnes přidávám knižní tip pro tento blog celkem netradiční. Nepůjde o beletrii, ale o knihu, která spadá do kategorie zdraví a životní styl. Určitě jste si všimli, jak je dnes moderní propagovat životní styl, který je typický pro určitou národnost. No a konečně, po všech těch severských Lagom a Hygge, které propagují především něco ve smyslu domácké pohody u krbu s knížkou (to je ale objev, co?), dorazilo i něco z Asie. Ani vzdáleně nejsem žádný odborník na Asii, ale četba knih mnohých asijských autorů mi často přinesla pohodu a klid. No a když jsem zaregistrovala, že učení šinrin-joku souvisí s přírodou, už mi bylo jasné, že si o tom chci něco přečíst. Je tedy kniha o japonské lesní terapii Šinrin-joku k něčemu? Dozvíte se z ní něco nového nebo důležitého?


neděle 24. června 2018

Han Kang a její záznam zla v nás

Většina z vás si bude jistě pamatovat na rozruch, který u nás před rokem vyvolala kniha Vegetariánka jihokorejské autorky Han Kang. Byla to ta Odeonka v růžové barvě s kusem masa a orchidejí na obálce, která ukrývala zvláštní příběh o jihokorejské společnosti a tamějším postavení žen především. No a po roce u Odeonu vychází druhá autorčina kniha, tentokrát s poetičtějším názvem Kde kvete tráva, nicméně s podobně těžkým tématem, vlastně ještě závažnějším, než tomu bylo v prvním případě. Vztahuje se totiž k povstání v Kwangdžu v roce 1980.