pondělí 2. července 2018

Červen

Knižní červen v instagramových fotkách.


První půlka června byla zabitá učením se a čtením na státníce, kdy už jsem pak vůbec na beletrii neměla chuť. Ale hned jak byla zkouška za mnou, pustila jsem se do dvou velmi slibných Odeonek z května. A obě byly prostě skvělé. Samotář je příběh o nadprůměrně inteligentním studentovi Harvardu, který se snaží vymanit ze své role neoblíbence. Asi hned od padesáté strany je ale příběh prosycený podivností a zvráceností a ústí do poměrně šokujícího závěru. Doporučuju těm, co se nebojí zvláštností a patologických jevů. :-) Můžete si přečíst celý článek o téhle novince.


Tou druhou Odeoňáckou novinkou je další kniha jihokorejské autorky Han Kang Kde kvete tráva. Je to drsná kniha plná lidského zla, nesmyslné nenávisti, násilí a smrti. Snaží se zobrazit prožívání jedinců, kteří si prošli povstáním v 80. letech. Je to složitý a smutný text, svým způsobem krásný. Rozhodně spíš pro náročnější čtenáře. I o ní už je na blogu článek.


Při učení na státnice mi dost pomáhalo listování touhle krásnou knihou plnou fotografií lesa a přírody celkově. Vysvětluje japonské učení šinrin-joku, které vyzdvihuje prospěšnost spojení člověka s přírodou. Poradí vám, jak se chovat v přírodě, aby to mělo co největší pozitivní vliv na vaše zdraví a duševní pohodu. Více čtěte v tomto odkazu.


Dál jsem se plánovala pustit do Černooké - novince z nakladatelství Yoli od úžasné Aničky Musilové. Jenže po Samotáři a Kde kvete tráva už jsem v sobě jaksi nenašla dost odvahy a pozitivity, abych to zvládla přečíst a nebylo mi přitom moc těžko. Takže jsem Černookou zatím odložila, ale už po těch asi 40 přečtených stranách mi bylo jasné, že to bude skvělý příběh. Především je krásně napsaný, nic jiného jsem od Aničky ani nečekala. :-) A tak jsem se raději pustila do dočtení strašidelné pohádky Warren XII a Vševidoucí oko z nakladatelství Paseka, A řeknu vám, že tuhle nádheru prostě potřebujete. Není to žádný jednoduchý nebo odfláknutý příběh založený pouze na krásné grafické úpravě. I obsah je hrozně milý a zábavný. Prostě se mi to hrozně moc líbilo a doporučuju malým i velkým!


A pak přišla zásilka z Hosta a já se zamilovala do stylu psaní další české autorky. Ditě Táborské už před necelým rokem vyšla první kniha Malinka, která se mi bohužel vyhla, Běsu už jsem si ale ujít nenechala. Vypráví příběh dvojčat - Běly a Sabiny (odtud jméno knihy). Jak už se dá v této linii české literatury očekávat, nebyla to žádná procházka růžovým sadem. Příběh zahrnuje drogy, prostituci, nelegální práci Ukrajinců u nás a kdeco dalšího. Ale je to tak skvěle napsané, že vám ubíhá stránka za stránkou a jste z toho zkrátka paf! Musím si pořídit i Malinku.


No a celý měsíc jsem zakončila s těmito esejemi od Ch.N.Adichie, kterou budete znát jako autorku objemného románu Amerikána. Obě knížečky se věnují femisnismu, který se snaží ukázat ve své pravé podobě, nezatížené všemožnými nábaly nesmyslných podtextů. Vzdělaný Evropan se základním přehledem se z publikací asi o feminismu nedozví nic zásadně nového, přesto mají svou hodnotu. Autorka umí dobře a poutavě vysvětlovat, uvádí zajímavé příklady z nigérijské společnosti a vůbec, když si uvědomíte autorčin původ a celý ten kontext, hned je to o něčem jiném. Myšlenky, které autorka zachycuje, by si měl uvědomit každý a v určitých oblastech by samozřejmě taková osvěta byla potřebná více než u nás.

Doufám, že červenec bude podobně plný skvělých knih a zajímavých příběhů. Začínají prázdniny a dovolené, tak sáhněte po něčem odpočinkovějším a nechte se také vtáhnout do příběhů! :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat